David Gans – Cemach David

května 2013

    David Gans, Cemach David. Praha, Šlomo ben Mordechaj a Moše ben Josef Becalel Katz 1592

  • získáno 1946 jako součást předválečné Knihovny náboženské obce židovské v Praze
  • sbírka Vzácné tisky, knižní fond ŽMP

Titulní list druhé části kroniky – Jemot olam

Historik, matematik a astronom David ben Šlomo Gans se narodil 1541 v Lippstadtu ve Westfálsku, náboženské vzdělání získal na ješivách v Bonnu, Frankfurtu nad Mohanem a Krakově, kde studoval též přírodní vědy a historii. Odtud přesídlil 1564 do Prahy, kde 22. 8. 1613 zemřel a byl pohřben na Starém židovském hřbitově. Gans, současník Maharala a Mordechaje Maisla, udržoval živé kontakty i s řadou křesťanských učenců, např. s Tychonem Brahem a Johannem Keplerem.

Kronika Cemach David (Ratolest Davidova), jedno ze tří dochovaných Gansových děl, je zároveň jediným historickým a historiografickým dílem aškenázského autora raně moderní doby. Její první část líčí stručné židovské dějiny od stvoření světa do roku 1592. Druhý díl, nazvaný Jemot olam (Dny světa), obsahuje historii tehdy známého světa ve stejném období. Kronika je přínosem nejen jako součást vývoje židovské historiografie, ale také jako pramen o událostech autorovy doby, především pak pasáže věnované pražskému Židovskému Městu. Gans totiž při psaní využíval nejen hebrejských pramenů, ale i nežidovské kroniky, na něž odkazuje v předmluvě, případně v průběhu textu. Popularitu kronice zajistila jeho snaha zaměřit dílo na prostého čtenáře, na jeho poučení i zábavu.

U příležitosti výročí Gansova úmrtí se v Praze ve dnech 27. – 29. 5. 2013 koná mezinárodní konference David Gans (1541-1613) – čtyři století poté: odkaz raně moderního židovského historika a vědce.

Pasáže věnované Maharalovi, Mordechaji Jaffemu a Mordechaji Maislovi

Zpráva o vynálezu knihtisku doplněná korunkou, která je v kronice jinak vyhrazena jménům panovníků

Náhrobek Davida Ganse na Starém židovském hřbitově v Praze

    Inv. č. 168.754, signatura 04.142

  • Papír, polokožená vazba, exemplář bez titulního listu prvního dílu
  • Rámečky titulních listů z tiskařských ozdůbek, tištěno v jednom sloupci hebrejským kvadrátním písmem několika velikostí, v 2. díle ozdobena jména králů korunkami (dřevořez).
  • 64, [6], 125 l. ; 4°, 18 x 14,5 cm