Řezaný a rytý šofar – rituální trubka

září 2013

19. století, získán jako takzvaný válečný svoz z let 1942-1945, svozové místo Kolín, součást sbírky ŽMP, podsbírky judaika (trojrozměrné předměty), vystaven ve stálé expozici ŽMP v Klausové synagoze

Šofar je rituální hudební nástroj, vzniklý ze starověké pastýřské trubky. Je vyroben z některého z povolených druhů zvířecího rohu a v diaspoře se používá pouze k obřadnímu troubení během takzvaných Vysokých svátků.

Šofary dochované ve sbírce Židovského muzea v Praze patří k středoevropskému typu, který je zhotoven ze zatepla zploštělého a částečně narovnaného kozího rohu, jehož povrch je vyhlazen a ústí obvykle zdobeno jednoduchou obloučkovou řezbou. Naprostá většina šofarů není dále zdobena. Výjimečné exempláře, opatřené bohatší řezbou nebo rytinou, tak patří k ozdobám světových sbírek judaik. Stejně tomu je i u tohoto kusu, který je zdobený rytými květy, čárovým a tečkovým ornamentem a oboustranným hebrejským nápisem, obsahujícím biblický příkaz k použití šofaru.

Vlastní používání nástroje a způsob troubení podléhá ustáleným rituálním zvyklostem. Jeho zvuk se ozývá v období takzvaných Vysokých svátků, zahrnujících Roš ha-šana, židovský Nový rok slavený v období 1. a 2. dne měsíce Tišri, a nedlouho po něm následující Jom Kipur, Den smíření. Oba tyto svátky v letošním roce připadají na první polovinu září.

Šofar si je možno prohlédnout ve stálé expozici v přízemí Klausové synagogy, která návštěvníkům zpřístupňuje cyklus židovského roku a rituály v jeho průběhu.

Při novoluní zatrubte na polnice, při úplňku v den našeho svátku. Takové je nařízení v Izraeli a řád Jákobova Boha. (Žalm 81: 4-5)

ŽMP 74.250/01 Rohovina (kozí roh), řezáno a ryto délka 450 mm