Pes Raf Františka Langra

březen 2015 Přehled předmětů

PES RAF FRANTIŠKA LANGRA

František Langer: Pes druhé roty; Praha 1928 Gustav Voleský, ilustroval Viktor Nikodem
Akvizice muzea (2010), zakoupeno v antikvariátu Ztichlá klika
knižní fond ŽMP, In. č. 2010/0932, signatura 62.127, 294 s., 22 x 16 cm

František Langer: Pes druhé roty; Praha 1928 Gustav Voleský, ilustroval Viktor Nikodem Akvizice muzea (2010), zakoupeno v antikvariátu Ztichlá klika knižní fond ŽMP, In. č. 2010/0932, signatura 62.127, 294 s., 22 x 16 cm



Osudy psa Rafa, který se po dlouhém bloudění dostal k našim vojákům na Sibiři, a s nimi se vrátil zpět do Čech, je rámcovým příběhem knihy z roku 1923. Zachycuje barvitě život československých legionářů na Rusi a je věnována dětem ruských legionářů, aby si přečetli několik příběhů ze života svých statečných tatínků. Ze 100 výtisků na pravém ručním holandském papíře má exemplář knihovny muzea číslo 17 a je podepsáno autorem – F. Langrem.
 
František Langer se narodil 3. března 1888 v Praze jako nejstarší ze tří synů drobného židovského obchodníka přiklánějícího se k české asimilaci. Po absolvování gymnázia (1906) pokračoval studiem na lékařské fakultě Karlovy univerzity, které završil doktorátem (1914). Přispívat povídkami začal do různých časopisů a novin již během studijních let, avšak ihned po dostudování byl odvelen na haličskou frontu, kde se nechal vzít do ruského zajetí (1916) a o rok později vstoupil do československých legií, v jejímž rámci se stal šéflékařem 1. Pluku legií v Rusku. Kromě lékařské praxe se staral také o kulturní činnost a psal do legionářských časopisů. Ze Sibiřského zajetí se do Prahy vrátil přes Japonsko a Čínu (1920), kde nadále pracoval jako vojenský lékař a pokračoval i v literární činnosti (mimo jiné přispíval do Lidových novin). V letech 1930–1935 byl dramaturgem městského divadla na Vinohradech.
Pro svůj židovský původ se cítil ohrožen nacismem, a proto utekl přes Polsko a Francii do Anglie. V Londýnském exilu působil jako šéf zdravotnictví československé armády, dosáhl hodnosti brigádního generála, a předsedal československému PEN klubu (1942–1945).
Jako tvůrci psychologických her, lidových komedií a knih pro děti mu byl v roce 1947 udělen titul Národní umělec. Po únoru 1948, kdy byl zatčen jeho syn, se umělecky odmlčel, a ačkoliv jeho knihy nebyly zakázány, vycházely jen sporadicky. František Langer zemřel před 50 lety 2. srpna 1965 v Praze, je pochován na Vyšehradě.
 
Hlavní část jeho tvorby tvoří dramata věnující se otázkám lidských hodnot – lásce a nenávisti, životu a smrti, vině či odplatě, zločinu a svědomí. Mezi nejznámější patří Periferie, Andělé mezi námi, Velbloud uchem jehly či Obrácení Ferdyše Pištory. K tématu českých legií se vrací i dramaty Jízdní hlídka a Železný vlk. Židovské náměty, motivy a postavy ve svých dílech František Langr příliš nevyhledával, a pokud se s nimi v dílech setkáváme, hrají pouze menší roli. Jeho zdrženlivost k židovství ustoupila až v posledním tvůrčím období především v souvislosti s odkazem jeho bratra Jiřího Langra. 

<
>
29
30
31
 
 
 
1
 
2
3
 
4
 
5
 
 
 
6
 
 
 
7
 
 
 
8
 
9
10
 
 
 
11
 
12
 
13
 
 
 
14
 
15
 
16
17
 
 
 
18
 
 
 
19
 
 
 
20
 
 
21
 
22
 
23
24
25
 
26
 
 
27
28
1
2
3
4
[homepage-banner/PE_onlinetickets_CZ.jpg] [homepage-banner/webapp_PE_cz.jpg]
Pro lepší výkon používají tyto stránky soubory cookies. Setrváním na těchto stránkách a kliknutím na tlačítko „Potvrdit“ vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informacízde.POTVRDIT