Dopis Elišky / Lízy Margoliusové po osvobození v Bergen-Belsenu adresovaný Josefě a Vilémovi Kopřivovým

květen 2015 Přehled předmětů

Dopis Elišky /Lízy Margoliusové po osvobození v Bergen-Belsenu adresovaný Josefě a Vilémovi Kopřivovým

  • 1. 7. 1945

  • získán darem od rodiny adresátky v roce 1994

  • dopis je součástí osobní pozůstalosti uložené v archivní sbírce Dokumenty perzekuce v Oddělení pro dějiny šoa

AŽMP, Dokumenty perzekuce, inv.č. 78, Osobní pozůstalost Elišky Margoliusové, rukopis, česky, 1. 7. 1945, papír 135x208mm, 1 folie s obálkou

Třináctiletá Eliška / Líza Margoliusová byla deportována z Prahy 17. prosince 1941 do terezínského ghetta vlakem označeným písmenem N spolu s rodiči a mladší sestrou Helenou. Téměř tři roky strávila rodina v ghettu.
Dne 15. května 1944 vyjel z Terezína transport Dz, vezoucí do Osvětimi-Březinky/Auschwitz-Birkenau 2503 vězňů, mezi nimi i rodinu Margoliusových. „Privilegiem“ tohoto transportu byl rodinný tábor, tzv. Familienlager, s děsivým osudem předchozích vězňů, kteří skončili v plynových komorách. Líza byla spolu s několika dalšími dívkami vybrána na práci v říši. Nejprve odklízely trosky po bombardování Hamburku. 
Jak se přibližovala fronta, převáželi Němci vězně do vzdálenějších táborů. Z celé rodiny Margoliusových přežila jen Líza, kterou osvobození zastihlo v Bergen-Belsenu, jednom z nejstrašnějších táborů na konci války.
Dne 1. července 1945 píše odtud dopis bývalé hospodyni rodiny Josefě Kopřivové a jejímu manželovi. Sděluje jim, že prodělala v Bergen-Belsenu tyfus a stále neví, co se stalo s rodiči a sestrou, kteří zůstali v Osvětimi. Marně zatím čeká na odjezd domů. Trápí se zbytečnou nečinností.
Po návratu do Prahy se Líza rozhodla opustit Československo a odletěla k otcově sestře do Spojených států. Provdala se za berlínského Žida, jehož rodiče byli rovněž zavražděni v nacistických táborech. Číslo z Osvětimi si nechala odstranit a změnila si jméno na Elisabeth. Dceru pojmenovala Helena po své sestře.

Milá Pepi a Vildo!
Psala jsem Vám již jednou (soukromě, po jedné paní, která jela do Prahy), ale jelikož jsem nedostala odpověď; myslím, že jste dopis nedostali. Doufám, že jste všichni zdrávi. Jsem v bývalém konc. táboře Bergen-Belsen u Hannoveru. Před třemi týdny jsem se vrátila z nemocnice. Měla jsem tyfus. Nyní jsem úplně zdráva a čekám na odjezd do Prahy. Nemohu se odtud dostat. Vlak nejede a auto přijede jen málokdy a pouze soukromě, pro koho si někdo z Prahy pošle.
O rodičích a Heleně nemám již rok ani ponětí kde jsou. Byla jsem na práci v Hamburgu.
Rodina zůstala v Osvěčimě. Dozvěděla jsem se, že někteří lidé (mezi nimi matky s dětmi) se vrátili z Osvěčimu domů. Prosila bych Vás, kdyby Vám to bylo možné, abyste se na příslušném úřadě informovali o mojích rodičích a Heleně. Kdybyste se něco dověděli tak podejte jim i mně zprávu.
Jsem již velmi netrpělivá a moc se těším do Prahy. Je to strašné, že zde musím tak dlouho po válce sedět. Zbytečně zameškám čas čekáním a nicneděláním.
Mnoho pozdravů
Vaše Líza Margoliusová
P.S. Pozdravuji Křemenovy

Reversní strana, AŽMP, Dokumenty perzekuce, inv.č. 78, Osobní pozůstalost Elišky Margoliusové, rukopis, česky, 1. 7. 1945, papír 135x208mm, 1 folie s obálkou

Líza s mladší sestrou Helenou na portrétní fotografii před deportací z Prahy.

<
>
29
30
31
 
 
 
1
 
2
3
 
4
 
5
 
 
 
6
 
 
 
7
 
 
 
8
 
9
10
 
 
 
11
 
12
 
13
 
 
 
14
 
15
 
16
17
 
 
 
18
 
 
 
19
 
 
 
20
 
 
21
 
22
 
23
24
25
 
26
 
 
27
28
1
2
3
4
[homepage-banner/PE_onlinetickets_CZ.jpg] [homepage-banner/webapp_PE_cz.jpg]
Pro lepší výkon používají tyto stránky soubory cookies. Setrváním na těchto stránkách a kliknutím na tlačítko „Potvrdit“ vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informacízde.POTVRDIT