Ilona Singer-Weinberger: Dívka se zlatým deštěm

červen 2015 Přehled předmětů

Ilona Singer-Weinberger (8. 6. 1905, Budapešť – po 15. 5. 1944, Osvětim)
Dívka se zlatým deštěm, 1930
Do sbírek ŽMP zařazeno 5. 7. 1944 výběrem ze skladiště pražské Treuhandstelle, poslední vlastník díla před konfiskací: Margita Hahn, Praha
Sbírka vizuálního umění


 

Ilona Singer-Weinberger: Dívka se zlatým deštěm, ŽMP 82.438 Olej na plátně, 60 x 45 cm Signováno a datováno PD: Ilona Singer / 1930

Počátkem června letošního roku uplyne 110 let od narození malířky Ilony Singer. Ta se během svého krátkého života tragicky vyhaslého v osvětimské plynové komoře stačila zapsat do povědomí pouze nevelkého počtu příznivců a podporovatelů moderního umění meziválečného období.
 
Ilona Singer se narodila jako mladší ze dvou dcer v židovské rodině obchodníka Arnolda Singera a Emilie, rozené Rindler. Ačkoli byli Singerovi domovsky příslušní do Nového Strašecí na Slánsku, většinu času žili mimo území Čech – nejprve v Budapešti, kde se také narodily obě jejich dcery, a poté v Offenbachu nedaleko Darmstadtu, kam se Ilonina starší sestra Margita provdala za Leopolda Hahna, prokuristu firmy Hammel & Rosenfeld.
 
V letech 1923-1925 studovala Ilona Singer na Sjednocené státní škole pro volné a užité umění v Berlíně, progresivním vzdělávacím ústavu, jež se svým zaměřením v mnohém podobal Státnímu Bauhausu a dalším experimentální výuce nakloněným uměleckým školám tehdejší mladé výmarské republiky. Patrně již zde se přiklonila k civilnímu malířskému projevu v duchu rychle se etablujícího stylu Nové věcnosti (Neue Sachlichkeit), jemuž zůstala věrná po celou svoji krátkou profesní kariéru.
 
Ze spisu dochovaného ve fondu pražského policejního ředitelství v Národním archivu ČR lze částečně rekonstruovat běh Ilonina života od ukončení studií až do roku 1936. Z materiálů strohé úřední povahy (vesměs žádostí o cestovní doklady) vyplývá, že žila trvale v Berlíně, odkud však podnikla několik studijních cest do Švýcarska, Itálie a Francie. Od srpna 1925 do počátku května 1926 pobývala v Římě, kde patrně také studovala, a do Itálie se od té doby pravidelně vracela.  V roce 1929 se její ovdovělé matka Emílie a sestra Margita se synem Janem stěhují do Prahy, kde se k pobytu na téže adrese – Holečkova 8, Smíchov – hlásí také Ilona. Dále se však zdržuje spíše v Berlíně a čile cestuje – mimo jiné též do Egypta a na Blízký východ. Po roce 1936 se její stopa v archivu pražského policejního ředitelství ztrácí, ačkoli její nejbližší zůstávají nadále v Praze.
 
Z informací uložených v archivu jeruzalémského památníku Yad Vashem Iloninou sestřenicí Gittou Treitel a z údajů v databázi Institutu Terezínské iniciativy vyplývá, že se Ilona v druhé polovině 30. let provdala za Felixe Weinbergera. Po sňatku se přestěhovala se do Hodonína, odkud byla i s celou svojí novou rodinou deportována do Terezína (transport s označením Co byl vypraven z Uherského Brodu dne 27. 1. 1943). V Terezíně se opět shledává se sestrou Margitou a synovcem Janem. Ti se sem dostávají v červenci téhož roku z Prahy po neúspěšných pokusech o získání povolení k vystěhování do Šanghaje a snahách o oddálení nástupu do transportu. Matku Emílii v Terezíně již nezastihnou – byla deportována do Treblinky v říjnu 1942. V květnu 1944 nakonec nastupují všichni do transportů, jejichž cílem je vyhlazovací tábor Osvětim. 15. května odjíždějí Margita a Jan Hahnovi a o tři dny později také Ilona a Felix Weinbergerovi. V Osvětimi se jejich stopa definitivně ztrácí.
 
Z díla Ilony Singer je dnes známo pouze několik olejomaleb, z nichž pět se postupně během druhé poloviny roku 1944 dostalo do sbírek někdejšího Ústředního židovského musea (dnes Židovského muzea v Praze) výběrem z pražské Treuhandstelle, jejímž úkolem bylo likvidovat majetek zanechaný v bytech po osobách deportovaných z Prahy a blízkého okolí. Tři z těchto pěti děl -  Dívka se zlatým deštěm (1930), Muž s cigaretou (1928) a Chlapec s medvídkem (1927) – byla zabavena z bytu Iloniny sestry Margity. Další, Portrét muže s červenou kravatou (1930), byl konfiskován z majetku Josefa Singera z Prahy, který rovněž zahynul v Osvětimi, kam byl deportován již koncem roku 1943. K plátnu evidovanému ve sbírce Židovského muzea jako Zátiší s exotickými rostlinami (Kaktusy) se bohužel nedochovaly a ani dosud nebyly dohledány žádné přesnější provenienční údaje, na základě kterých by bylo možno identifikovat posledního majitele před konfiskací.

 

Ilona Singer (1905-1944), c. 1932

Margita Hahn (1902-1944), c. 1929

Karta z katalogu Ústředního židovského musea se záznamem transportního čísla Dh 188 identifikujícího Margitu Hahn jako poslední majitelku obrazu před likvidací pražskou Treuhandstelle.

Ilona Singer: Dívka se zlatým deštěm, zadní strana obrazu se záznamem transportního čísla Dh 188, pod nímž byla 8. července 1943 deportována do z Prahy do Terezína Ilonina sestra Margita Hahn; číslo je vyznačeno tužkou na spodní liště napínacího rámu obrazu.

<
>
29
30
31
 
 
 
1
 
2
3
 
4
 
5
 
 
 
6
 
 
 
7
 
 
 
8
 
9
10
 
 
 
11
 
12
 
13
 
 
 
14
 
15
 
16
17
 
 
 
18
 
 
 
19
 
 
 
20
 
 
21
 
22
 
23
24
25
 
26
 
 
27
28
1
2
3
4
[homepage-banner/PE_onlinetickets_CZ.jpg] [homepage-banner/webapp_PE_cz.jpg]
Pro lepší výkon používají tyto stránky soubory cookies. Setrváním na těchto stránkách a kliknutím na tlačítko „Potvrdit“ vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informacízde.POTVRDIT