Fotografie rabína Gustava Sichera

srpen 2015 Přehled předmětů

Archiv ŽMP, osobní pozůstalost Emila Davidoviče, inv. č. 49. Pozitiv, 135 x 87 mm.


Dne 21. srpna si připomínáme 135. výročí narození Gustava Sichera (1880-1960), jednoho z nejvýznamnějších českých rabínů 20. století.

Narodil se v Klatovech v rodině předsedy místní židovské komunity. Studoval souběžně na rabínském semináři ve Vídni a filozofii na české Karlově Univerzitě v Praze u prof. T. G. Masaryka. Po studiích působil krátce jako učitel a rabín v Innsbrucku, záhy na to přijal rabínský post v Náchodě. Po vypuknutí 1. světové války pokračoval v rabínské funkci jako polní rabín v c. k. rakouské armádě. Po propuštění z armády se vrátil do Náchoda, kde se po válečných zkušenostech, zejména s haličskými uprchlíky, věnoval především sociálním aktivitám v rámci židovské obce a propagaci sionistického hnutí.


Roku 1928 byl jmenován rabínem na Královských Vinohradech a jako člen předsednictva Svazu rabínů v Čechách byl aktivní v komisi pro duchovní péči v Radě židovských náboženských obcí v ČSR. Svou činnost rozšířil nejenom na sionistické aktivity jako člen Židovské strany a Mizrachi, ale jako výtečný překladatel se také podílel na prvním židovském překladu Tóry do češtiny společně s karlínským rabínem Isidorem Hirschem (1864-1940).
První kniha vyšla ještě jako společný překlad v roce 1932, druhou a čtvrtou knihu vydal Hirsch (1935 a 1939), třetí a poslední pátou Sicher (1938 a 1950).
Sicher se dále věnoval publicistické tvorbě v českém periodickém tisku a různým svátečním úvahám pro širokou veřejnost v rádiu. Po desetileté vinohradské činnosti se v důsledku mnichovského diktátu rozhodl s manželkou pro emigraci; po několikaměsíčních peripetiích se usadili v jeruzalémské čtvrti Rechavja. Zde se stal rabínem modlitebny českých a slovenských emigrantů, která stála na třídě Mamilla, v těsné blízkosti hradeb Starého města. Navíc získal i místo rabína v hlavní jeruzalémské nemocnici Hadassa, kde se věnoval duchovní péči o nemocné a umírající.

Po válce se vrátil do vlasti a byl záhy jmenován vrchním a pražským rabínem (1947). Své rabínské činnosti se věnoval nadále s nebývalou péčí a nesmírnou pílí, účastnil se téměř každé akce pražské židovské obce, jeho kázání při odhalování pomníků židovským obětem šoa v Praze i mimo ni byla velice oblíbená. Mnohá z nich, jakož i výběr z periodického tisku pak vydal posmrtně Rudolf Iltis ve sborníku „Volte život“ v roce 1975. Roku 1955 byl vydán anglický sborník „Jewish Studies“ při příležitosti 75. narozenin Gustava Sichera s jeho podobiznou od českého umělce Maxe Švabinského.
Sicher zemřel 6. října 1960 v Praze a je pohřben s manželkou v čestném hrobě na Novém židovském hřbitově.
 
Fotografie pochází z osobní pozůstalosti Emila Davidoviče uložené v archivu Židovského muzea v Praze. Je na ní rabín Gustav Sicher společně s manželkou Elsou na Židovské radnici v Praze v rámci oslavy 10. výročí instalace vrchním rabínem ČSR (21. 7. 1957). Zcela vpravo je Alice Davidovičová (Lutwak), dcera rabína Emila Davidoviče, která tento snímek společně s dalšími fotografiemi darovala muzeu v roce 1999.
<
>
29
30
31
 
 
 
1
 
2
3
 
4
 
5
 
 
 
6
 
 
 
7
 
 
 
8
 
9
10
 
 
 
11
 
12
 
13
 
 
 
14
 
15
 
16
17
 
 
 
18
 
 
 
19
 
 
 
20
 
 
21
 
22
 
23
24
25
 
26
 
 
27
28
1
2
3
4
[homepage-banner/PE_onlinetickets_CZ.jpg] [homepage-banner/webapp_PE_cz.jpg]
Pro lepší výkon používají tyto stránky soubory cookies. Setrváním na těchto stránkách a kliknutím na tlačítko „Potvrdit“ vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informacízde.POTVRDIT