Pesachová Hagada s ilustracemi Otto Geismara

dubna 2010

Seder hagada šel Pesach arucha u-mecujeret al jde Otto Geismar Berlin, Bendet bar Chajim Kohen, Hoca’at Jalkut ]1927] 4°, 46 s., ilustrace, sg. Jc 4730

Titulní list

Jedny z nejoriginálnějších ilustrací k pesachové hagadě vytvořil Otto (Natan) Geismar (30. 10. 1873 Breisach – 30. 3. 1957 Londýn), který působil jako učitel kreslení na chlapecké, později střední škole židovské obce v Berlíně v letech 1904–1936. V roce 1930 obdržel od židovské obce stipendium, které mu umožnilo realizovat několikaměsíční studijní pobyt v Palestině. V roce 1939 se mu s manželkou podařilo emigrovat do Brazílie, po válce se oba přestěhovali blíže k dceři, do Anglie.

S učitelskou praxí Otto Geismara souvisí jeho první vydaná práce, příručka pro výuku kreslení Tier-Schnell-Zeichnen (Berlin 1926). Rok po pesachové hagadě (1928) vydal Geismarovy biblické ilustrace pro děti pod názvem Bilder Bibel Rubin Mass v Berlíně (a znovu v Jeruzalémě roku 1940; později byly v Izraeli využity k ilustrování textů L. Avišaje a L. Kipnise). Ve 30. letech Geismar ilustroval a graficky upravil vydání biblické knihy Ester ve formě svitku (určené ke čtení o svátku Purim), které vydal dr. Herbert Löwenstein v Berlině a Tel-Avivu v roce 1936, a další knihy.

Hagada s Geismarovými ilustracemi vyšla také ve dvou samostatných dvoujazyčných verzích, s hebrejským (aramejským) originálním textem a s německým a holandským překladem (Berlin, ca 1928) a později v několika reedicích. Geismarův raný styl byl charakterizován jako „minimalistický“ a „expresionistický“; jeho výpravu hagady charakterizují výrazná typografie, radikálně zjednodušené linie, značná svoboda v pojetí pro hagadu typických motivů (ilustrace k písni Chad gadja) a vtip (zlý syn jako posměváček, který dělá dlouhý nos na učeného; deset ran; vínem i dlouhou oslavou zmožené dítě na konci sederové hostiny ad.). Na konci knihy najdeme optimistické Geismarovo „logo“: ptáčka prozpěvujícího na stromku vedle klece s otevřenými dvířky, s hebrejskými iniciálami Alef Gimel = Otto Geismar.

Kniha pochází z „Hebrejské knihovny“, kterou v terezínském ghettu za 2. světové války z popudu nacistů a z jimi uloupeného materiálu sestavovalo tzv. Talmudkommando pod vedením dr. Otto Munelese, původním majitelem byla knihovna Rabínského semináře v Berlíně.

Za laskavé poskytnutí informací o Otto Geismarovi vřele děkujeme pánům Dr. Hermannu Simonovi a Michaelu Cramerovi.

Čtyři typy synů: učený, vzpurný (zlý), prosťáček a ten, který se neumí zeptat.

Deset egyptských ran: voda, žáby, hmyz, mouchy (zvěř), mor, vředy, krupobití, kobylky, tma a smrt prvorozených.

Ilustrace k písni Chad gadja (Pro jedno kůzle).

Katalogizační lístek ke knize vytvořený tzv. Talmudkommandem v Terezíně.