Neznámý autor: Rabín a jeho žena, c. 1855

února 2011

Originálně adjustovaná pannotypie, 153 x 129 mm Provenience: ze sbírky Židovského muzea v Praze z let 1906-1939 inv. č. JMP 79.629

Jeden ze dvou portrétů z nedávno nově uspořádané sbírky historické fotografie pražského Židovského muzea provedený technikou pannotypie není signován ani datován, s velkou pravděpodobností se však jedná o práci pražské provenience z poloviny 50. let 19. století. Zachycuje neznámý manželský pár středních let – duchovního (rabína či kantora) v oděvu typickém pro vyznavače reformního judaismu a jeho ženu spočívající levým předloktím na pravém rameni svého manžela. Oba své vážné, soustředěné pohledy upírají do objektivu fotoaparátu. Snímek je zasazen do typické adjustáže – lepenkové pasparty se silným zlatým orámováním vnitřního výřezu, přes niž je přiloženo sklo s dekorem připomínajícím imitaci želvoviny

Pannotypie je jednou z méně rozšířených fotografických technik. Jedná se v podstatě o přímý pozitivní proces (metodou přímého pozitivu vznikne vždy unikátní, neopakovatelný obraz), kdy se fotocitlivá vrstva (kolodiová blanka / kolodiový negativ) přenáší ze skleněného podkladu za mokra exponované desky na tmavý podklad (většinou tmavé plátno, ale někdy třeba také černý voskovaný papír nebo černá kůže), na jehož pozadí se světlý negativ jeví jako pozitiv. Díky přenášení vrstvy s fotografickým obrazem na plátěný podklad se pro tuto techniku, používanou hojně od poloviny 50. do počátku 60. let 19. století, vžil název pannotypie (z latinského pannus = kus tkaniny, např. plátna)