Tabulka ke svátku Purim, 1863 detail s královnou Ester

března 2012

získáno z Treuhandstelle hedvábí, vlna, bavlna, aplikace korálků, dracounu, bullionu, krajek, přírodnin (rybí šupiny, stébla trav, vlasy, srst, koření atd.), výšivka plným, gobelínovým a křížkovým stehem, malba tuší rozměry: 600 x 660 mm restaurovala Š.

Vzpomínkové tabulky s různými ikonografickými náměty ze Starého zákona patřily především ve 2. polovině 19. století k oblíbeným domácím rukodělným výrobkům nejen židovských žen a dívek. Tabulka, která sloužila pravděpodobně jako nástěnný dekorativní obraz, s centrální scénou královny Ester před Ahašverošem obklopenou 16 dalšími zdobenými plochami s různorodými motivy (zvířata, hrací karty, krajiny, květy), překvapuje neobvyklou škálou důmyslně využitých materiálů a mimořádně precizním provedením. V jednom z motivů (chrámek se smuteční vrbou) je vyšit i letopočet 1863.

Svátek Purim mají rády především děti, obvykle je jeho součástí karneval, hostina a společenská zábava. Slaví se každý rok 14. adaru, který letos připadá na 8. března. Název svátku je odvozen od slova „losy“, což odkazuje k metání losu, jímž měl za vlády krále Ahašveroše (Ahasvéra, ztotožňovaného obvykle s historickým Xerxem) zlovolný ministr Haman určit nejvhodnější datum k vyvraždění perských Židů, které naplánoval. Okamžik, kdy královna Ester, sama židovského původu, riskovala, aby zachránila své souvěrce, a předstoupila před svého manžela Ahašveroše, ačkoli ten si pod hrozbou trestu smrti nepřál být rušen, označují midraše za zázrak. Tento zázrak také zachycuje ústřední motiv tabulky. O svátku Purim se čte z knihy Ester, která má obvykle podobu zvláštního svitku, a vždy, když se v příběhu vyskytne jméno proradného ministra, je Hamanovo jméno přehlušeno lomozem vyluzovaným řehtačkami, píšťalkami a jinými nástroji.