Židovské muzeum v Praze zve návštěvníky na prohlídku. Od pondělí budou otevřeny Španělská synagoga a Starý židovský hřbitov
30. 4. 2021 Přehled novinek
Po mnohaměsíční přestávce vynucené pandemií COVID-19 se pro návštěvníky začne postupně otevírat Židovské muzeum v Praze. Od pondělí 3. května v době od 10:00 do 17:00 budou zpřístupněny proslulý Starý židovský hřbitov a Španělská synagoga s novou expozicí o dějinách Židů v českých zemích v 19. a 20. století. Otevřeno bude každý den kromě soboty a dalších židovských svátků. Všechny tyto památky bude možné navštívit jednotlivě nebo v rámci sníženého společného vstupného. Dle vládního nařízení platí omezení, že v budově může být maximálně 44 osob a skupinové prohlídky jsou zakázány.
Současně Židovská obec v Praze otevírá Staronovou synagogu, kterou lze jako další objekt samostatně připojit k návštěvě Španělské synagogy a Starého židovského hřbitova.
„Jsme rádi, že se po velice dlouhé pauze můžeme začít vracet k běžnému provozu. Zatím otvíráme naše nejvýznamnější památky, kterými jsou legendární pražský židovský hřbitov z 15. století a Španělská synagoga. Ta prošla rozsáhlou rok a půl trvající rekonstrukcí, jejíž součástí byla i příprava nové expozice, která přináší nový pohled na dějiny židovské komunity v Čechách na Moravě. Pro návštěvníky bude jistě zajímavá i svou interaktivitou. Kvůli nepříznivé epidemiologické situaci byla otevřena v prosinci pouhé dva dny, takže až nyní mají návštěvníci možnost se s touto objevnou expozicí seznámit,“ uvedl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Muzeum jako celek patřilo dlouhodobě k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v ČR, v roce 2019 jej navštívilo téměř 680 000 osob. To se však radikálně změnilo v důsledku uzavření muzea kvůli pandemii. Výpadek příjmů ze vstupného, který je pro celkové výnosy muzea rozhodující, činil v porovnání s rokem 2019 celkem 84, 09 %, a to v přímé souvislosti s meziročním poklesem návštěvnosti ŽMP o 81,37 %. Celkové výnosy za rok 2020 se oproti roku 2019 propadly o 78,24 %. ŽMP se tak stalo jednou z mnoha institucí, které u nás v důsledku pandemie koronaviru postihl dramatický propad turistického ruchu.
„S ohledem na tíživou finanční situaci nemůžeme zatím otevřít všechny objekty muzea, neboť provozní náklady jsou při dramatickém poklesu příjmů z turistického ruchu velmi vysoké. Vítám, že v programu Antivirus stát částečně kompenzuje platy těch, kdo v důsledku vládních opatření nemohou vykonávat svou práci, avšak kromě příspěvku ministerstva kultury v rámci programu ke zmírnění provozních ztrát v důsledku pandemie ve výši zhruba 350 tisíc korun však žádnou další podporu uvést nemohu. ŽMP totiž nebylo dle daných podmínek oprávněným žadatelem v žádných dotačních programech,“ dodal ředitel muzea Leo Pavlát.
Jedno z největších lákadel pro návštěvníky představuje Starý židovský hřbitov, který patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou je nejvýznamnější památkou pražského Židovského Města. Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Na tomto pohřebišti se nachází na 12 000 náhrobních kamenů. Mezi jinými je zde od roku 1609 pochován i rabi Löw, který patřil mezi nejvýznamnější židovské duchovní osobnosti své doby a široká veřejnost si jej spojuje s legendou o stvoření umělé bytosti golema.
Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Je známá díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Nákladná rekonstrukce za několik desítek milionů korun rozšířila expoziční prostor na více než 600 m², a kromě jiného umožnila bezbariérový přístup do třech pater synagogy. V jejím rámci byla také v návaznosti na předchozí výstavní prezentaci vytvořena nová, moderně koncipovaná expozice s názvem „Židé v českých zemích v 19. a 20. století“.
„Nová expozice, která je koncipována jako dlouhodobá, provede návštěvníka dějinami nesmírných zvratů, kterými si česká a moravská židovská komunita prošla v uplynulých dvou století. Po zrovnoprávnění, které mělo dát Židům zapomenout na staletí diskriminace, jim občanská emancipace nabídla plnoprávnou účast na životě společnosti. Tento nadějný rozkvět skončil apokalypsou šoa, smrtí dvou třetin Židů žijících v českých zemích. Naději na nový začátek po skončení války zmařil antisemitský komunistický režim. Toto vše na základě jedinečných judaik a dalších trojrozměrných exponátů, dokumentů, filmů a fotografií může zažít návštěvník při prohlídce expozice, v níž jsme s respektem k jedinečnému prostoru synagogy využili i inovativní audiovizuální a interaktivní prvky,“ charakterizoval novu expozici ředitel muzea Leo Pavlát.
Židovské muzeum v Praze bylo založeno v roce 1906 jako třetí evropské židovské muzeum. Základem sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Za druhé světové války se muzeum stalo skladištěm nacisty konfiskovaných židovských rituálních předmětů a knih, které dodnes zůstávají živou připomínkou tragédie šoa. Objekt muzea původně tvořila jediná budova. Přesto do muzea již brzy po první světové válce mířily desetitisíce návštěvníků ročně. Muzeum překonalo hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století, nucené uzavření nacisty, postátnění komunistickým režimem i povodně v roce 2002 a stalo se jedním z nejvýznamnějších pražských turistických cílů.