Brněnské gestapo

Autor nedávno vydané knihy „Brněnské Gestapo 1939-1945 a poválečné soudní procesy s jeho příslušníky“ historik Vladimír Černý se ve své přednášce bude zabývat nacistickou tajnou státní policií. Zaměří se na činnost této organizace v Brně, představí jeho strukturu, personální složení a způsoby boje proti české domácí rezistenci. Pozornost bude věnována především podílu gestapa na perzekuci brněnského židovského obyvatelstva. Knihu bude možné na místě zakoupit.

Více informací…

Neklidný Středoevropan Viktor Ullmann

V říjnu uplyne 75 let od tzv. podzimních likvidačních transportů z Terezína do Osvětimi, do kterých byl vedle řady dalších židovských hudebníků a umělců zařazen také skladatel, klavírista a hudební organizátor Viktor Ullmann (1898–1944). Ač narozen v tehdejším rakousko-uherském Těšíně a až do roku 1939 de iure rakouský občan, prožil Ullmann většinu svého dospělého tvůrčího života v Praze, a řadí se tedy mezi významné umělce meziválečného Československa. Osud tohoto mimořádného tvůrce nejen v kontextu hudebního života v Terezíně přiblíží ve své přednášce hudební historička a publicistka Magdalena Živná.
Vstup volný.

Více informací…

Z dějin anti-judaismu a antisemitismu II: Proměny postavení židovského obyvatelstva na Pyrenejském poloostrově v 15. a 16. století ve světle tzv. iberijského rasismu

V lednu 1492 byla dobytím poslední bašty islámu Granady ukončena na Pyrenejském poloostrově po staletí probíhající reconquista. Následný dekret z Alhambry přikazoval všem Židům přijmout do čtyř měsíců křesťanství nebo opustit zemi. Dlouhodobé následky těchto událostí zasadily společnosti, ekonomice i kultuře na celém Pyrenejském poloostrově ránu, jež se od konce 15. století nepřestala prohlubovat a jejíž tragické důsledky se projevují v Evropě dodnes. Nejen o osudech křesťanů-konvertitů židovského původu, kteří se stali podřadnou rasou vyloučenou ze společnosti, pronásledovanou inkvizicí až do počátku 19. století, promluví historička Lena Arava Novotná.

Více informací…

Židé nebo Němci? Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu

Kniha Židé, nebo Němci? mapuje osudy německy mluvících Židů v Československu, Dolním Slezsku, Haliči a Německu v době po 2. světové válce. Německy mluvící Židé byli často rutinně považováni za Němce a mnohdy byli po válce vystaveni stejnému ponižování jako nežidovští Němci nejen ze strany občanů, ale i vládnoucích představitelů. Knihu, jež popisuje každodenní diskriminaci německy mluvících Židů v poválečném Československu a jejich snahu se ze země vystěhovat, představí spoluautorka knihy Kateřina Čapková společně s recenzentem knihy Chadem Bryantem. Večerem provede Barbora Čiháková z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Kniha bude na místě k prodeji.
Vstup volný.

Více informací…

Hudebně literární večer ke 100. výročí narození Gideona Kleina

Slavnostní komponovaný večer s koncertem předního českého klavíristy Pavla Zemena připomene hudebníka, skladatele a pedagoga Gideona Kleina (1919 Přerov - 1945 Fürstengrube), jehož slibná umělecká kariéra byla přervána holocaustem. Pořad je součástí projektu „Gido se vrací domů!“, který si klade za cíl oslavit život a dílo umělců, kteří tak jako Gideon Klein byli během druhé světové války vězněni v terezínském ghettu. Součástí večera bude představení monografie Dopis od Gideona za účasti jejího autora, anglického muzikologa Davida Fligga. Ukázky z knihy přečte herec Šimon Bilina. Více na www.gidofest.com.

Více informací…

Pařížští literáti u Goebbelse 1941 a 1942: Robert Brasillach

Osudy mnoha předních francouzských spisovatelů v době 2. světové války pojí účast na neblaze proslulých literárních kongresech ve Výmaru v letech 1941 a 1942 pod záštitou ministra propagandy třetí říše Josepha Goebbelse. Silný příklon k antisemitismu se však ve francouzském kulturním prostředí projevoval již od konce 19. století. V první přednášce z cyklu o kolaborujících francouzských literátech se esejistka a publicistka Ladislava Chateau zaměří na osud významného romanopisce a novináře Roberta Brasillacha (1909–1945), který stál za okupace v čele antisemitského týdeníku Všudybyl.
Vstup volný.  

Více informací…

Ondřej Sekora, Ferda Mravenec a ti druzí

K 120. výročí narození ilustrátora a tvůrce oblíbených knih Ondřeje Sekory brněnské OVK ve spolupráci s Kulturním a vzdělávacím centrem rabína Federa připravilo pořad přibližující osudy a tvorbu tohoto umělce. Jak do Sekorova života zasáhla druhá světová válka a manželství s Ludmilou Roubíčkovou nastíní nejen na základě deníků z let 1944-1945 Hana Kraflová a Tomáš Prokůpek, kurátoři a odborní pracovníci Moravského zemského muzea v Brně.

Více informací…

Židovská tradice v samizdatu

Léta komunismu, zvláště pak období počátku 50. let a pozdější normalizační etapa, oživily v československé společnosti antisemitismus. Židovské obyvatelstvo bylo státními orgány sledováno a nejednou vystaveno perzekuci a represím. Židovská tematika měla být marginalizována a eliminována také v literatuře. Díla jakkoli spjatá s židovskou tradicí se ocitala v literárním a kulturním podzemí. Za jakých okolností skupina přátel-surrealistů vydala v roce 1949 ilegální sborník Židovská jména? Proč Ivan Martin Jirous (1944–2011) v 60. letech pro sebe a své přátele tajně opisoval dílo Franze Kafky? Jaká je historie naší jediné samizdatové edice zaměřené na judaismus Alef (1982–1990)? Odpovědi na tyto otázky přinese přednáška Petry Loučové z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Vstup volný.

Více informací…

Nedělní dílna pro rodiče a děti: Lvíček Arje restaurátorem

Společně s lvíčkem Arjem si budeme povídat o synagogálních textiliích. Děti se dozvědí o jejich původu, textech, které obsahují, a po jejich vzoru si vyrobíme vlastní. Lvíček Arje děti naučí různé techniky vyšívání a zdobení.

Prohlídka: Starý židovský hřbitov / Vstupné 50 Kč.

Více informací…