postup židovského muzea v praze při zmírňování následků majetkových křivd spáchaných v období holocaustu a ii. světové války

Restituční řízení v České republice je upraveno zákonem č. 212 ze dne 23. června 2000, jehož § 3 čl. 1 ustanovuje:

“Umělecká díla, která byla v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňata fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a která jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila, a pokud tato osoba zemřela, převedou se do vlastnictví jejího manžela anebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli.”

Ačkoliv se tento zákon vztahuje výslovně pouze na předměty ve vlastnictví státu, bude se Židovské muzeum v Praze v analogických případech řídit jeho duchem a zejména vlastní praxí bezúplatných převodů z období 1945-1948 a od roku 1994 po současnost.
 

Novelizované podmínky žádosti o dobrovolné vydání předmětu nacházejícího se ve sbírkách Židovského muzea v Praze, který byl protiprávně odňat v době nesvobody

  1. Předměty nacházející se ve sbírkách Židovského muzea v Praze, které byly v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 (období nesvobody) odňaty fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a které byly ke dni 30. 9. 1994, s výjimkou předmětů uvedených v čl. 2 těchto podmínek, ve vlastnictví Židovského muzea v Praze (dále jen předměty), převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila (dále jen původní vlastník).
     

    Pokud tato osoba zemřela, nebo byla-li prohlášena za mrtvou, jsou osobami, které mohou požádat o vydání takových předmětů, fyzické osoby v tomto pořadí:
     

    • dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
    • dědic ze závěti, který nabyl příslušný předmět
    • děti a manžel původního vlastníka, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě, jsou na jeho místě rovným dílem oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
    • rodiče původního vlastníka,
    • sourozenci původního vlastníka, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, zemřelo-li některé z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
  2. Na dětské kresby vzniklé v období 1941-1945 v terezínském ghettu se možnost uplatnění restitučního nároku nevztahuje, neboť tyto nikdy nebyly předmětem protiprávního odnětí.
     
  3. Podle těchto podmínek může být rovněž uplatněn požadavek na vydání předmětu vráceného Židovskému muzeu v Praze zákonem č. 212/2000 Sb. nebo obdobnými restitučními předpisy vydanými v budoucnu.
  4. Bezúplatný převod podle předchozího článku provede Židovské muzeum v Praze na základě písemné žádosti původního vlastníka nebo osoby dále uvedené v čl. 1 těchto Podmínek, která bude podána poštou nebo osobně v sídle Židovského muzea v Praze na adrese Praha 1, U Staré školy 1 (dále jen žádost).


    Doručení každé žádosti bude oznámeno uvedením informace o datu doručení a požadovaném předmětu na internetové stránce Židovského muzea v Praze a případně i v nejbližším vydání Zpravodaje Židovského muzea v Praze a měsíčníku Roš Chodeš.


    O žádostech osob uvedených v čl. 1. vztahujících se k jednomu předmětu bude rozhodnuto po uplynutí jednoho roku od oznámení doručení první žádosti. K později doručeným žádostem nebude přihlíženo.
     

  5. Pro vyhovění žádosti je nezbytné, aby žadatel zejména věrohodně prokázal, že byl vlastníkem požadovaného předmětu, případně že vlastníkem tohoto předmětu byl jeho manžel, předek, rodič, sourozenec nebo zůstavitel, po kterém dědictví nabyl žadatel. Pokud původním vlastníkem předmětu byl předek žadatele, musí žadatel k žádosti doložit doklady prokazující příbuzenský vztah k původnímu vlastníkovi (rodné, oddací a úmrtní listy apod.). Pokud je žadatel dědicem po původním vlastníkovi, musí žadatel doložit nabytí dědictví po původním vlastníkovi.
     
  6. Pokud původním vlastníkem předmětu byl manžel žadatele, musí žadatel k žádosti doložit oddací list nebo jiným způsobem doložit existenci manželství s původním vlastníkem v okamžiku jeho smrti.
     
  7. Žádost řádně podanou ve lhůtě uvedené v čl. 4. posoudí Expertní komise pro bezúplatné převody ze sbírek a fondů Židovského muzea v Praze jmenovaná na základě rozhodnutí správní rady Židovského muzea v Praze ředitelem muzea. Výsledky svého posouzení předloží správní radě muzea, která o žádosti rozhodne v nejkratším možném termínu.
  8. Žádosti bude možné vyhovět pouze v případě, že vydání požadovaného předmětu nebude bránit právní úprava České republiky platná v době posuzování žádosti.
     
  9. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti může žadatel nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení podat písemný podnět k posouzení správnosti rozhodnutí dozorčí radou Židovského muzea v Praze. Svůj kontrolní závěr o souladu rozhodnutí správní rady se stanovami muzea, jeho zakladatelskou listinou, těmito podmínkami a obecně závaznými právními předpisy, předloží dozorčí rada správní radě, která případně revokuje své původní rozhodnutí.
     
  10. Žadatel bere na vědomí, že s vydáním věci jsou spjaty povinnosti uložené zákonem o státní památkové péči a daňové povinnosti, neboť se nejedná o zákonnou restituci.

Novelizované podmínky žádosti o dobrovolné vydání knihy z knihovního fondu Židovského muzea v Praze, která byla protiprávně odňata v době nesvobody

  1. Knihy nacházející se v knihovním fondu Židovského muzea v Praze, které byly v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňaty fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a které byly ke dni 30. 9. 1994, s výjimkou předmětů uvedených v čl. 2 a v čl. 5 těchto Podmínek, ve vlastnictví Židovského muzea v Praze (dále jen předměty), převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila (dále jen původní vlastník).


    Pokud tato osoba zemřela, nebo byla-li prohlášena za mrtvou, jsou osobami, které mohou požádat o vydání takových knih, fyzické osoby v tomto pořadí:
     

    • dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
    • dědic ze závěti, který nabyl příslušnou knihu,
    • děti a manžel původního vlastníka, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě, jsou na jeho místě rovným dílem oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,
    • rodiče původního vlastníka,
    • sourozenci původního vlastníka, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, zemřelo-li některé z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti.
  2. Podle těchto podmínek nebudou vydávány knihy, které Židovské muzeum v Praze nebo někteří z jeho právních předchůdců nabyli koupí, darem nebo děděním.

    Židovskému muzeu v Praze není známo, že by kniha, o kterou projevila zájem fyzická osoba, byla prohlášena kulturní památkou podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
     
  3. Podle těchto podmínek může být rovněž uplatněn nárok na vydání knih vrácených Židovskému muzeu v Praze případnými restitučními předpisy vydanými v budoucnu.
  4. Bezúplatný převod podle předchozího článku provede Židovské muzeum v Praze na základě písemné žádosti původního vlastníka nebo žádající osoby, která bude podána poštou nebo osobně v sídle Židovského muzea v Praze na adrese Praha 1, U Staré školy 1 (dále jen žádost).
     

    Doručení každé žádosti bude oznámeno uvedením informace o datu jejího doručení a specifikací požadovaných knih na internetové stránce Židovského muzea v Praze.
     

    O žádostech osob uvedených v čl. 1. vztahujících se k jedné knize, případně knihám jednoho původního vlastníka, bude rozhodnuto po uplynutí jednoho roku od oznámení doručení první žádosti. K později doručeným žádostem nebude přihlíženo.

  5. Pro vyhovění žádosti je nezbytné, aby při provenienčním průzkumu v rámci retrospektivní prohlídky knihovního fondu ŽMP bylo na základě jednoznačného a datovatelného vlastnického záznamu (podpisu, exlibris, kupního záznamu apod.) zjištěno vlastnictví požadované knihy žadatelem v období nesvobody, případně skutečnost, že vlastníkem této knihy byl v období nesvobody jeho manžel, potomek, rodič, sourozenec nebo zůstavitel, po kterém dědictví nabyl žadatel. Pokud původním vlastníkem knihy byl předek žadatele, musí žadatel k žádosti doložit doklady prokazující příbuzenský vztah k původnímu vlastníkovi (rodné, oddací a úmrtní listy apod.). Pokud je žadatel dědicem po původním vlastníkovi, musí žadatel doložit nabytí dědictví po původním vlastníkovi.
     

    Žádosti není možné vyhovět v případě, že v požadované knize budou zjištěny vlastnické záznamy více osob, a nebude tak možné stanovit skutečného jediného původního vlastníka knihy.
     

    Žádosti nebude možno vyhovět ani tehdy, budou-li vedle vlastnického záznamu fyzické osoby nalezeny vlastnické záznamy (tj. značky, signatury, razítka apod.) korporativního vlastníka-právnické osoby, či bude-li z jiných dokladů nebo indicií zřejmé, že v době odnětí či přibytí knihy do ŽM se o korporativní majetek jednalo. Z knih, které vedle vlastnického záznamu fyzické osoby nesou také číslo německého katalogu ŽM, připadají takto pro restituci v úvahu pouze knihy, u nichž je jako svozové místo uvedena „Treuhandstelle“ či je na kartě původní vlastník-fyzická osoba explicitně uveden.
     

    Žádosti bude možné vyhovět pouze v případě, že vydání požadované knihy nebude bránit právní úprava České republiky platná v době posuzování žádosti.
     

  6. Pokud původním vlastníkem knihy byl manžel žadatele, musí žadatel žádosti doložit oddací list nebo jiným způsobem doložit existenci manželství s původním vlastníkem v okamžiku jeho smrti.
  7. Řádně podanou žádost posoudí Expertní komise pro bezúplatné převody ze sbírek a fondů Židovského muzea v Praze jmenovaná na základě rozhodnutí správní rady Židovského muzea v Praze ředitelem muzea. Výsledky svého posouzení předloží správní radě muzea, která o žádosti rozhodne v nejkratším možném termínu.

    Podle těchto pravidel není možné uplatnit nárok na vydání knih vlastněných v minulosti právnickými osobami ani nároky fyzických nebo právnických osob, současných právních nástupců takových původních vlastníků.
     

    Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti může žadatel nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení podat písemný podnět k posouzení správnosti rozhodnutí dozorčí radou Židovského muzea v Praze. Svůj kontrolní závěr o souladu rozhodnutí správní rady se stanovami muzea, jeho zakladatelskou listinou, těmito podmínkami a obecně závaznými právními předpisy, předloží dozorčí rada správní radě, která případně revokuje své původní rozhodnutí.
     

  8. Žadatel bere na vědomí, že s vydáním věci jsou spjaty povinnosti uložené zákonem o státní památkové péči a daňové povinnosti, neboť se nejedná o zákonnou restituci.

Další početné obrazy pocházející pravděpodobně z nacisty zabaveného židovského majetku a spravované galeriemi v České republice je možno nalézt na webových stránkách Ministerstva kultury České republiky na adrese http://www.citem.cz/holocaust/czech/main.html.

>Darujte<
<
>
26
27
28
29
 
1
2
3
4
5
6
 
 
7
8
9
 
 
 
10
11
12
13
14
15
16
 
 
17
18
19
20
21
22
23
 
24
 
 
25
26
27
28
29
30
31
[homepage-banner/incident.jpeg]