Jarcajt není roční období. Židovské muzeum zve na online výstavu kalendářů k připomínce zesnulých

7. 5. 2021 Přehled novinek

Během pandemie COVID-19 zůstává Židovské muzeum v Praze v kontaktu s veřejností prostřednictvím řady online aktivit. Nejnovější z nich je tematická výstava o dodržování jarcajtu a souvisejících dokladech o tomto zvyku ve sbírkách muzea. Výstava nazvaná Jarcajt není roční období představuje vybrané exempláře jarcajtových tabulek, které usnadňovaly připomínání hebrejského data úmrtí židovských předků. Zájemci se také mohou 31. května zúčastnit online přednášky k tématu výstavy. 

„K čemu jsou jarcajtové tabulky? Převádějí konkrétní hebrejské datum úmrtí člověka na datum gregoriánského kalendáře, protože na mrtvého máme vzpomínat v den, kdy zemřel podle hebrejského kalendáře, a ten se od občanského zásadně liší. Dnes už existují online převodníky, kde velmi rychle zjistíte, jaké letošní občanské datum odpovídá kterémukoli hebrejskému datu z minulosti, ale v minulém a předminulém století orientace v čase tak snadná nebyla,“ řekla autorka výstavy Lenka Uličná, kurátorka rukopisů a nálezů z geniz na papíře z Židovského muzea v Praze.

Tyto střídmě nebo i bohatě zdobené listy, obvykle tištěné a doplněné ručně či razítky, jsou svým významem nesmírně košaté. Připomínají zvyky a náboženské povinnosti těch, kdo vzpomínají svých zesnulých, tedy především zapálit na 24 hodin svíčku, pomodlit se v synagoze jarcajtový kadiš, přispět milodarem a podle některých tradic se v tento den i postit; v každém případě však zdržet se účasti na radostných událostech. Současně nenápadně, avšak o to autentičtěji ilustrují příklon Židů k občanskému kalendáři a výzvy, které toto nové vnímání času přineslo. 

„Jarcajtové tabulky jsou vlastně takové malé osobní kalendáře na několik desítek let dopředu. Na některých jsou vlepené fotky zemřelých, někde najdeme přípisky pozůstalých partnerů či potomků. Pozoruhodná jsou detaily výzdoby tabulek, od biblických postav, přes významná místa ve Svaté zemi až po symboly judaismu. A tyhle vcelku nenápadné doklady ztvárnění paměti, osobní, rodinné a komunitní, jsme chtěli ukázat v online výstavě Jarcajt není roční období,“ dodala Lenka Uličná.

Na drobné ploše jarcajtových tabulek také můžeme sledovat i tichý zápas několika jazyků, které u nás Židé v 19. a 20. století používali. V textech tabulek se tak mísí hebrejština, maďarština, jidiš, němčina i čeština. Výstava může být i impulzem pro oživení připomínky hebrejských dat úmrtí předků současných členů židovských obcí, připomínkou, že jidiš výraz jarcajt neznamená roční období, ale označuje jeden den v židovském kalendáři pevně spjatý s úmrtím blízkých či vzdálených příbuzných.