Slovník

Drapérie (hebr. kaporet)

Na svatostánek nad synagogální oponu byla nejpozději od konce 17. století zavěšována podélná textilie ve formě drapérie s dolním okrajem ukončeným lichým počtem laloků, převýšeným středem a složitou vyšívanou ikonografickou výzdobou. Předmět svatostánek opticky završoval, podobně jako biblický kaporet, který byl víkem archy úmluvy. Z popisu tohoto víka (Ex 25:17–22) a vnitřní výbavy stanu setkávání a jeruzalémského Chrámu vychází také podoba užitých symbolů. Uprostřed drapérie bývá umístěna archa s deskami desatera, nad ní jsou roztažena mohutná křídla biblických cherubů (ta mohla být zhotovována také samostatně a připojována po stranách textilie). V jednotlivých lalocích je obvykle vyšit sedmiramenný svícen, stůl s předkladnými chleby, hořící oltář, měděná nádrž a štít a čelenka velekněze. Ikonografickou výzdobu doplňují tři koruny: Koruna Tóry, Koruna kněžská a Koruna královská (Pirkej Avot 4:17). Tyto symbolicky i řemeslně náročné předměty byly v průběhu 19. století zjednodušovány. Drapérie se často stávaly přímou součástí synagogální opony nebo vyústily do formy samostatných jednoduchých závěsů, zdobených jedním či dvěma obecnými symboly judaismu. V některých synagogách byly v téže době choulostivé textilie nahrazovány drapériemi dřevěnými.