Přehled následujících akcí
Židovské muzeum v Praze slaví 120. narozeniny
„Až do 120 let!“ — tradiční židovské narozeninové přání — je letos zvláště trefné, protože naše muzeum
slaví právě 120 let existence.
A zatímco obvykle dostává dárky ten, kdo slaví, my tradici obrátíme naruby. Tentokrát budete dárky dostávat vy
— naši návštěvníci, přátelé a všichni milovníci historie a kultury.
Na této stránce s vámi budeme sdílet pozvánky, příběhy a poutavé okamžiky z historie muzea. Doufáme, že si z našeho výročního programu vyberete.
Přidejte se a slavte s námi!
Kino Jidišland: Dybuk
U příležitosti 120. výročí založení Židovského muzea v Praze vás zveme na filmový cyklus „Kino Jidišland“, který představí jidiš kulturu jako živý zdroj umělecké inspirace. Program propojí předválečné filmy, přibližující zaniklé světy východoevropských židovských komunit,
a současné snímky, pro které je jidiš tvůrčím jazykem.
Workshop s kurátorkou rukopisů Lenkou Uličnou: Ach gott in himmel…!
Kulturní odkaz židovských komunit v dnešním Turecku: Izmir
Židovská přítomnost v Izmiru, jednom z nejstarších měst Středomoří kdysi známém jako Smyrna, sahá až do starověku. Nebývalý rozkvět zaznamenala zdejší komunita zejména v 17. století, kdy se stala jedním z důležitých kulturních, náboženských a obchodních center sefardských Židů a současně také místem, jež přitahovalo přívržence kontroverzního zakladatele mesianistického hnutí Šabataje Cvi. Večerem s ředitelem The Izmir Jewish Heritage Project, Nesimem Bencoyou, provede šéfkurátorka Židovského muzea v Praze, Michaela Sidenberg. Akce se koná ve spolupráci s Instituto Cervantes de Praga a proběhne v angličtině.
Ladino—více než jazyk: O kultuře sefardských Židů s Nesimem Bencoyou, ředitelem The Izmir Jewish Heritage Project
Ladino, kastilská španělština 15. století obohacená o vlivy arabštiny, hebrejštiny, řečtiny a turečtiny, ale i balkánských a románských jazyků, je prastarým jazykem sefardských Židů. Jeho odkaz je i přes dramatický pokles počtu rodilých mluvčích stále živý. Nejde totiž pouze o řeč, ale o silný kulturní kód přítomný v hudbě, slovesnosti, odívání, kulinářství, tradicích životního cyklu, kultuře bydlení, organizace společenského života atd. Nesim Bencoya se ve svém vyprávění doplněném o hudební a obrazové ukázky podělí o osobní životní i profesní zkušenost a vysvětlí, jakou roli jazyk a s ním spojená kultura sehrávají v současných snahách o uchování židovského kulturního dědictví v tureckém Izmiru. Večerem bude provázet Michaela Sidenberg, šéfkurátorka Židovského muzea v Praze.
Den otevřených synagog
Židovské muzeum v Praze letos slaví 120 let od svého založení. U příležitosti tohoto významného jubilea vás zveme na „Den otevřených synagog“. Akce představí synagogy nejen jako památky, ale jako živý kulturní prostor. Vedle koncertů se můžete těšit na novou výstavu, komentované prohlídky, koncerty i workshopy věnované či přednášku o židovské vegetariánské kuchyni. Pro dětské návštěvníky je připravena interaktivní bojovka a divadelní představení. Vstup do všech synagog po celý den zdarma. Akce se koná za podpory Židovské obce v Praze.
Kino Jidišland: Labzik: Příběhy chytrého štěněte
7. května, 20:30, Kino Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1
Krátký film Labzik: Příběhy chytrého štěněte (2021), natočený podle dětské knihy jidiš autora Chavera Pavera, sleduje (ne)šťastná dobrodružství chytrého křížence Labzika a židovské dělnické rodiny, která se ho ujala. Příběhy citlivě balancují na hraně hravého humoru a syrového realismu. Labzik a další obyvatelé Bronxu v nich čelí společenským a politickým výzvám, které neztratily na aktuálnosti ani dnes: nezaměstnanosti, politickým protestům, rasismu, policejní brutalitě, a dokonce i nakažlivé nemoci, která se přenáší vzduchem.
Kino Jidišland: Pásmo tří krátkých filmů
Pásmo tří krátkometrážních snímků představuje jidiš kulturu v různých filmových žánrech – od animovaného filmu a surreální eseje až po poetický dokument. Přestože se filmy liší stylem, spojuje je hledání židovských kořenů. Pásmo nabízí pohled na jidiš nikoli jako na uzavřenou kapitolu historie, ale jako na živý prostředek pro dialog mezi generacemi a kulturami diaspory.
