Irena Troupová a Collegium Musicum Brno: Le-El Elim (Bohu všemohoucímu)
03. 09. 2015 19:30
Maiselova synagoga, Maiselova 10, Praha 1.
Vstupné 220 Kč.
Koncert židovské barokní hudby, během něhož zazní díla Salamona Rossiho, Abrahama Cacerese, Cristiana Guiseppe Lidartiho a některých anonymních autorů. Vstupenky na koncert si můžete koupit na pokladně Maiselovy synagogy a Informačního a rezervačního centra ŽMP (Maiselova 15, Praha 1). Vstupné: 220,- Kč.
Evropská barokní hudba se rozvíjela pod vlivem hlavních duchovních směrů, jež v tu dobu dominovaly – katolicismem a protestantismem. V 17. a 18. století však v Evropě existovaly i početné židovské komunity. Ty byly většinou odsouvány do ghett, v různých obdobích pak více či méně pronásledovány, našla se však i místa, kde byla židům umožněna vysoká míra participace na majoritní kultuře. Jedním z takových míst byla začátkem 17. století italská Mantova. Pod záštitou vévody Gonzagy zde působil i bez pochyb nejvýznamnější barokní židovský skladatel Salamone Rossi. Komponoval ve stejném stylu jako slavný Claudio Monteverdi, a to nejen italské madrigaly, ale i žalmy a modlitby v hebrejštině. Od konce 16. století se v některých severoitalských synagogách začala příležitostně objevovat polyfonní sborová hudba. Instrumentální hudba byla v synagoze po staletí zakázána na znamení smutku a oplakávání zničeného jeruzalémského chrámu a synagogální zpěv představoval svébytný hudební svět, v němž pevnou rukou vládla tradice. Jen při svatbách bylo použití hudebních nástrojů povoleno. Pravděpodobně na popud významného rabína Leona Modeny zkombinoval Rossi staré duchovní hebrejské texty s novou raně barokní hudbou a takto vzniklé vokální skladby vydal v roce 1622 ve sbírce “Ha‑Širim ašer li-Šlomo” (= Písně Šalamounovy), jež se tak stala první svého druhu. Název sbírky byl odvozen ze skladatelova jména, nejednalo se o zhudebnění textů Písně písní.
V 17. a 18. století najdeme velkou židovskou komunitu v Amsterdamu. Už od konce 16. století totiž do Nizozemí přicházeli marranos (španělská přezdívka židů, kteří se pod hrozbou smrti či vyhnání dali naoko pokřtít) ze Španělska a Portugalska, a jejich potomci se stali jednou z nejvíce se rozvíjejících komunit v Evropě. Kulturní život této komunity se rozlišoval variabilitou zájmů, které představovali její jednotliví členové. Učenci, spisovatelé a básníci, kteří požívali současně autority rabínů a kabalistů, vytvářeli díla o židovské etice, o hebrejštině a o historii, stejně jako vybranou poezii. Současně se sociálním a náboženským životem této komunity se rozvíjela i intenzívní hudební aktivita.Mezi hudebními projevy této komunity patří především slavnosti “Šabat nachamu”, “Simchat Tora a Šabat berešit.” Jelikož „Velká synagoga“ v Amsterdamu byla slavnostně otevřena na “Šabat nachamu” v roce 1675 za zvuků orchestru a sboru, stal se tento den hlavním místním svátkem a je připomínán do dnešních dnů. Řada těchto děl se zachovala až do současnosti v Ec-chajim knihovně portugalsko-židovské komunity v Amsterdamu. Skladby jsou buď anonymního původu, či pracemi skladatelů A. Cacerese nebo C. G. Lidartiho. (text: Simona Holubcová)
Účinkují:
- Irena Troupová (soprán)
Collegium Musicum Brno
- Elen Machová umělecká vedoucí, barokní housle
- Jiří Květon barokní housle
- Věra Mikulášková viola da gamba
- Simona Holubcová theorbovaná loutna
- Lucie Fišerová virginal
לאל אלים
LE-EL ELIM
Bohu všemohoucímu
Salamone ROSSI Sonata Terza
1570–1630 (Quarto Libro)
Anonym Kol ha-nešama (Ž 150, v. 6)
18.stol.
Salamone ROSSI Sonata Prima detta la Moderna
(Terzo Libro)
Abraham CACERES Ha-mesiach
18.stol.
Cristiano Giuseppe LIDARTI Ha-mesiach
1730–po 1793
Salamone ROSSI Sinfonia Seconda
Cristiano Giuseppe LIDARTI Bo´i be-šalom
----------------------------------
Salamone ROSSI Sinfonia Quarta
Sinfonia Quinta
Abraham CACERES Le-el elim (1738)
(Le-el elim – Be-jom tova – Jišlam šalem – Le-chulechem – Ja´ir ka-jom)
Salamone ROSSI Sonata sopra l´aria di Ruggiero
Abraham CACERES Chiški chizki (1675)

Koupit vstupenku