Slovník

Opona synagogální (hebr. parochet)

Monumentální obdélný textilní závěs, často vyšívaný či jinak zdobený, v aškenázské synagoze zavěšovaný před dveře svatostánku. Původní parochet odděloval ve stanu úmluvy nejsvětější místo od ostatního prostoru (Ex 26:31–33); podobně tomu bylo i v biblickém Chrámu. Stejný princip oddělení nejsvětějšího prostoru svatostánku od prostoru synagogy se uplatňuje u synagogální opony. Po většinu roku je používána barevná opona, o Vysokých svátcích a Šmini aceret striktně bílá, při Tiša be-av je na znamení smutku nad zničením Chrámu ze svatostánku zcela odstraněna. Oblíbenou ozdobou opony jsou donační a datační nápisy, doplněné ikonografickými symboly (Koruna Tóry, Davidova hvězda, lev, jelen apod.). V renesanci a baroku se při zdobení opony užívala tzv. portálová kompozice se dvěma sloupy s hlavicemi a zvlášť nákladně zdobeným středovým polem. Tato stylizace vycházela pravděpodobně z reflexe jeruzalémského Chrámu: sloupy měly zastupovat vstupní sloupy svatyně a středové pole asi představovalo samotnou chrámovou oponu. Na vzácnost a nákladnost její tkaniny byl dle známých pramenů kladen zvláštní důraz. Někdy byla synagogální opona doplněna také kovovými rolničkami, které svým zvukem upozorňovaly věřící na okamžik shrnutí opony a otevření svatostánku.