Příběh „trosečníků v Šanghaji“ výstavou nekončí

16. 8. 2016 Přehled novinek

Již jen necelý měsíc lze navštívit výstavu Trosečníky v Šanghaji: Ghetto Hongkew očima uprchlíků a objektivem Arthura Rothsteina v Galerii Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze. Výstava, jež je vůbec prvním  počinem svého druhu mapujícím osudy československých židovských uprchlíků v čínské Šanghaji během druhé světové války a jež se zařadila mezi nejnavštěvovanější dočasné výstavní projekty muzea, je otevřena do 11. září tohoto roku, již nyní je ale zřejmé, že s jejím koncem se příběh šanghajských „trosečníků“ zdaleka neuzavírá. Díky zájmu, který projekt vzbudil mezi přímými účastníky šanghajské emigrace a jejich rodinnými příslušníky se ŽMP podařilo získat řadu mimořádně cenných materiálů z osobních pozůstalostí JUDr. Ericha Singera a Morrise Federa, jejichž vybrané ukázky zde uvádíme. Oba soubory budou v dohledné době digitálně zpracovány a zpřístupněny v rámci online databáze sbírkových předmětů a archivních dokumentů ŽMP. V této souvislosti se obracíme na veřejnost s prosbou o sdílení dalších relevantních dokumentů nebo předmětů, jež by pomohly dále rozšířit povědomí o dosud jen málo známé zkušenosti československých Židů za 2. světové války na Dálném východě.
 
Kontakt pro případ darů originálních dokumentů a předmětů či jejich zapůjčení k digitalizaci:
 
Oddělení pro dějiny šoa Židovského muzea v Praze – holocaust@jewishmuseum.cz
Daniela Bartáková – daniela.bartakova@jewishmuseum.cz / tel.: +420222749237


Morris (Moritz) Feder pocházel z Handlové na Slovensku. Zde se roku 1917 narodil do rodiny se sedmi dětmi. Stal se úspěšným obchodníkem a jako zástupce firmy Baťa byl pověřen dohledem nad expanzí v jihovýchodní Asii. V Šanghaji, kde podobně jako jeho dva bratři a jeho budoucí žena našel během druhé světové války bezpečné útočiště, byl nejprve policistou, postupně se však stal jednou z vůdčích osobností uprchlické komunity ve městě a současně též představitelem Československého kroužku. V roce 1947 Federovi odcestovali ze Šanghaje do Spojených států.  
 
JUDr. Erich Singer se narodil roku 1905 v Praze. Již za první republiky vystoupil ze židovské obce a po okupaci byl označen za "nemojžíšského žida". Pokoušel se emigrovat za strýcem do Mexika, po několika nezdařených pokusech se mu na poslední chvíli podařilo odjet do Šanghaje, kam s manželkou a synem dorazil v červnu 1941. V Šanghaji krátce provozoval fotografickou dílnu, poté pracoval pro městské orgány a policii. Byl aktivním členem Československého kroužku a jedním z organizátorů československého vysílání místního rozhlasu. Zejména po vzniku tzv. šanghajského ghetta ostře vystupoval proti antisemitům ve vedení Československého kroužku a zasadil se o pomoc Čechoslovákům v ghettu.
 

JUDr. Erich Singer s rodinou, Šanghaj, kolem r. 1942

Dům ve Francouzské koncesi, Šanghaj, 1939-1943

Organizační schéma šanghajské městské policie, v jejíchž strukturách JUDr. Erich Singer působil, Šanghaj, 1939-1943

Propustka opravňující JUDr. Ericha Singera k pohybu mimo tzv. Určené území, Šanghaj 1944

Poválečná parodie na propustku mimo hranice Určeného území. Hlavním protagonistou posměšných karikatur je Kano Ghoya, úředník japonské okupační správy pověřený výkonem dohledu nad veškerými záležitostmi v tzv. šanghajském ghettu, mimo jiné právě vydáváním životně důležitých propustek. Šanghaj, 1945

Výbor Československého kroužku v Šanghaji prosadil zakoupení domů na Chusan Road 41/43 pro Čechoslováky nucené k přesídlení do tzv. Určeného území, tedy ghetta. Antisemité v krajanské komunitě označili tuto akci za “židovský podfuk” a začali dle nacistických rasových zákonů důsledně dělit krajany na arijce a ne-arijce. Výzvu protestující proti takovému chování mezi jinými podepsali i Morris Feder a JUDr. Erich Singer.

Pověření Morrise Federa coby obchodního zástupce firmy Kotva Import-Export (součást koncernu Baťa) v Šanghaji, 1939

Legitimace Československého kroužku číslo 52 vystavená Morrisu Federovi, Šanghaj, 1939

Policejní legitimace Morrise Federa, Šnaghaj, 1942