Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19. - 20. století

Expozice je instalována v přízemí a v prostoru galerie v prvním patře  Španělské synagogy

Od josefínských reforem k zrovnoprávnění Židů v roce 1867

Na konci 18. století byly české země součástí habsburské monarchie. Postupný vývoj emancipace židovského obyvatelstva je ilustrován především prostřednictvím archivních dokumentů a drobných dobových tisků. Portréty významných osobností spolu s ukázkami jejich prací pak přibližují tradiční židovskou vzdělanost, osvícenství, židovské školství a vědu.

Samostatná vitrína je věnována snahám o reformu bohoslužby. Centrem těchto snah se ve 30. letech 19. století stala právě Stará škola, kde funkci kazatele vykonávali někteří z nejvýznamnějších představitelů židovského osvícenství a vědy. V letech 1836-1845 zde jako ředitel chóru působil skladatel české národní hymny František Škroup.

Asimilace a sionismus

Dovršení procesu emancipace spatřovala značná část židovského obyvatelstva v úplném splynutí s okolím, v asimilaci. V českých zemích to byla zprvu asimilace jazykově a kulturně německá. V expozici ji představuje především vydavatelská produkce Moše Israela Landaua a Paschelesova a Brandeisova nakladatelství. Problémy české asimilace jsou ukázány ve vitríně věnované českožidovskému hnutí.

Vlna antisemitismu na konci 19. století zpochybnila možnosti řešení židovské otázky cestou asimilace. Tehdy vzniká židovské národní hnutí - sionismus. Expozice informuje o kulturní, společenské i sportovní činnosti sionistických spolků a organizací. Podíl Židů na rozvoji průmyslu je reprezentován dodnes existujícími významnými podniky, které založili židovští podnikatelé (sirkárna v Sušici, sklárna Moser v Karlových Varech, ČKD v Praze).

Československá republika (1918-1938)

Na západní galerii je umístěna další část expozice. Československo uznávalo židovskou národnost, Židé hráli významnou roli v hospodářském i politickém životě země. Představeny jsou především významné osobnosti kulturního života - spisovatelé a básníci z okruhu německy a česky psané literatury, vědci i výtvarní umělci.

 

Holocaust českých a moravských Židů (1939-1945) a dějiny Židů v českých zemích po roce 1945

Archivní prameny a fotografie ze sbírek muzea dokumentují perzekuci Židů v Protektorátu Čechy a Morava, hromadné deportace a život v terezínském ghettu. Poslední dvě vitríny obsahují stručný nástin dějin Židů v českých zemích po roce 1945 a přehled vztahů Československo - Izrael.

 

Pražské ghetto, židovské památky Čech a Moravy, židovská muzea v českých zemích

Na jižní galerii se můžeme seznámit s dějinami a asanační přestavbou pražského ghetta i s dalšími zachovanými židovskými památkami Čech a Moravy. Ve zbývající části je stručně představena historie židovských muzeí v Praze a v Mikulově v době před druhou světovou válkou, válečné Židovské ústřední muzeum a navazující činnost židovského muzea v Praze od roku 1945 do současnosti.

<
>
27
28
29
30
 
1
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
30
 
31
[cz-ticket-and-audioguide.png]